thumb

Šéf volejbalistů Dukly: Frustrace je obrovská, motivace o to větší (idnes.cz)

9. 5. 2014

V čele elitního českého volejbalového klubu Dukla Liberec stojí Pavel Šimoníček již patnáct let. Oslavil dva mistrovské tituly, ale od toho posledního v roce 2003 pak zažil v extralize během jedenácti sezon už jenom krutá stříbrná zklamání.

Zlato uteklo armádnímu týmu v závěrečných finálových soubojích play-off už celkem šestkrát. Čerstvě před několika dny, kdy pohár převzaly České Budějovice navzdory faktu, že favorizovaní Liberečtí předtím vytvořili famózní sérii 32 vítězství v řadě v extralize a Českém poháru.

"Letos jsme titulu a postupu do Ligy mistrů podřídili všechno a všechno se nám podařilo splnit. Celou sezonu jsme byli nejlepší v republice, bavili jsme diváky, i ve finále jsme předváděli výborný volejbal, ale narazili jsme na skvěle připravený tým, jehož někteří hráči se v jednom týdnu potkali se svojí nejlepší formou. A proto byly Budějovice v těch čtyřech posledních zápasech šťastnější než my. Nám kousek toho štěstí chyběl," litoval 45letý Pavel Šimoníček, šéf Volejbalového klubu Dukla Liberec.

Šest prohraných finále za jedenáct let, necítíte už frustraci?
Ani nevím, jak bych to nazval..., ale je to vlastně fakt. Pro mě osobně je to obrovská frustrace.

Nehlodají už ve vás pochybnosti, jestli se vůbec ještě někdy bude za vaší éry ředitele pod Ještědem slavit volejbalový titul?
Jsem absolutně přesvědčený, že titul s libereckým týmem ještě oslavím! Jinak bych to přece nemohl dělat. Jak už jsem přiznal, ta frustrace z prohraných finále je obrovská, ale na druhou stranu nová motivace o to větší. Zklamání ze mě totiž vyprchává a naopak veliká chuť přichází okamžitě v době, kdy začneme budovat nový kádr, připravovat plán na novou sezonu a také pochopitelně shánět peníze na provoz klubu tak, abychom mohli o ty medaile zase bojovat. A k té nevyprchávající motivaci a chuti mám jeden příklad.

Povídejte.
Když jsem do vedení Dukly před lety nastoupil, Liberec měl velmi silný tým, pět reprezentantů, ale mistrovský titul pořád nikde. A pak přišel až v roce 2001 a povedlo se to po neuvěřitelných osmnácti letech. Čekání prostě jednou skončilo. A dva roky nato jsme zlato zopakovali, tak jsme si říkali, že jsme to prokletí konečně prorvali, ale proběhlo těch šest prohraných finále. Na druhou stranu měla Dukla dlouhodobě problémy se ziskem Českého poháru a za posledních osm let máme těchto trofejí pět. I proto věřím, že se oslavy z poháru přelejí v dalších letech zase i do extraligy.

V této sezoně jste zisku titulu podřídili všechno, sestavili jste nesmírně silný a vyrovnaný kádr, vládli jste půl roku extralize a málokdo z volejbalových kruhů pochyboval, že by ho Dukla nezískala. Co se stalo?V těch předešlých bojích v play-off o medaile do toho vždycky něco přišlo, ať zranění, nemoci hráčů nebo ztráta formy klíčových opor. Ale letos? Letos se z toho nestalo vůbec nic! Naopak. Hráli jsme v plné síle skvělý volejbal, ale ztratili jsme poslední čtyři zápasy, všechny v podstatě o pár balonů. Ovšem musím uznat, že jsme ve finále narazili na soupeře, který byl skvěle připravený. A navíc tři mladí budějovičtí kluci Habr, Kuliha a Michálek předváděli svoje životní výkony.

Klíčový čtyřzápasový finálový výpadek přišel po neskutečně dlouhé šňůře vyhraných zápasů za sebou. Jste na ni pyšný, když už ten titul zase nevyšel.
Dá se říct, že ano, jakási náplast to je, protože zvítězit za pět a půl měsíce nad českými soupeři ve dvou soutěžích dvaatřicetkrát v řadě, takovou sérii tady dosud nepředvedl nikdo. To opravdu nemá obdoby a budeme mít na co vzpomínat. Takovou vítěznou jízdu nepředvedly ani Budějovice před pěti šesti lety, kdy sbíraly jeden titul za druhým, hrály Ligu mistrů a měly nejsilnější tým. My jsme to letos dokázali, celou sezonu jsme předváděli nejlepší výkony ze všech, a proto tvrdím, že play-off je nespravedlivá soutěž.

Jak to myslíte?
Je to tak nastavené ve většině sportů, to uznávám a nevymlouvám se na to. Spíš mě to mrzí, když se vlastně během jediného týdne rozhodne o tom, že jeden tým je za celou sezonu úspěšný a o druhém se říká jen to, že byl neúspěšný, s tím zkrátka nesouhlasím. My jsme celou sezonu dělali poctivou práci, bavili naše fanoušky, hráli jsme výborně a vyhrávali, získali jsme Český pohár, ale vlastně jsme nakonec braní jako neúspěšné mužstvo, které zase získalo jenom stříbro. Když to vezmu obecně v jakémkoliv sportu, tak každý tým, třeba i průměrný závodník na olympiádě, dokáže být jeden týden v roce výborný. Ale prokazovat sílu mančaftu po celou sezonu, to je umění. V tomhle je sport krutý.

Pojďme k nové sezoně, podaří se vám udržet současný nabitý kádr?
Kdybychom získali ten mistrovský titul, což jsme popravdě předpokládali, a bojovali v Lize mistrů, tak jsem přesvědčený, že bychom tady ty nejlepší kluky udrželi.

Takže takhle je neudržíte?
Je v podstatě jasné, že do Francie odchází náš stěžejní hráč univerzál Honza Hadrava. U nás mu končí smlouva, dali jsme mu sice novou nabídku, ale nejspíš dá přednost Francii. Bude záležet, jestli mu ten francouzský klub vyjde vstříc ohledně jeho letní beachvolejbalové kariéry. A prý řekli, že ano.

Bez něho bude ale další útok na titul v nové sezoně podstatně těžší, souhlasíte?
Hadrava byl největší hvězda extraligy, nejvíce bodující hráč a od toho univerzálové jsou, aby táhli tým. On to u nás bezezbytku plnil, přesto věřím, že ho nějakým způsobem nahradíme. Kdysi z Liberce odcházela špičková účka Rejlek nebo Polák, a také se je povedlo zastoupit. Věřím tomu, že do Liberce zase přitáhneme dalšího kvalitního univerzála a navíc máme v záloze zkušeného Vencovského.

Bezprostředně po prohraném finále trenér Michal Nekola netušil, jestli naskočí už do své šesté sezony v Dukle. Jak vypadá tato klíčová otázka?Podmínkou bylo, aby dovedl mančaft do finále, což splnil, takže jsme se bez potíží a automaticky domluvili na další rok, a to je pro nás hodně důležité.

A co další hráči?
Smlouva končí i smečaři Burrowovi, u něho uvidíme, a nahrávači Řezníčkovi, s nímž jsme se domluvili, že ukončí kariéru. S dalšími jednáme. Podle toho budeme postupovat při shánění nových hráčů, abychom mohli zase bojovat o titul a také v evropském Poháru CEV. Pět šest jmen už jsme si vytipovali, přednost dáváme kvalitním českým posilám, ale v hledáčku jsou i volejbalisté z ciziny.