"České Budějovice mají nejkvalitnější kádr a prohlásily, že jdou jedině za titulem. Tím pádem naznačily, že se vlastně hraje jen o druhé místo, takže jsme s nadsázkou takoví malí mistři... Určitě mě ale porážka ve finále s nimi moc mrzí," uvedl trenér stříbrného Liberce Michal Nekola, který letos oslaví 42. narozeniny a už se chystá s volejbalisty Dukly na svou čtvrtou sezonu.

Jaké je vaše hodnocení celé sezony se stříbrným koncem?
Prioritou pro nás byl zisk medaile v extralize a cílem postup do finále, takže to jsme splnili. Přestože nás v průběhu sezony trápily nějaké zdravotní problémy. V létě se na dlouho zranil Staněk, což jsme vyřešili rychlým příchodem Piovarčiho, ke konci loňského roku vypadl na měsíc Hadrava a Ticháček se po operaci kolena vrátil až na poslední dva zápasy finále. I tak jsme v základní části prohráli jen čtyřikrát. Takže i přes konečný neúspěch ve finále s Českými Budějovicemi musím hodnotit uplynulý ročník kladně.

I když se vám úplně všechno nepovedlo?
Samozřejmě tam byly kaňky v podobě vypadnutí v evropském poháru se švýcarským Amriswilem. To jsme určitě měli na to, abychom postoupili. A semifinále Českého poháru taky nebylo ideální, když jsme vedli s Ostravou 2:0 na sety a přesto prohráli. Ale postup do finále extraligy tohle přebil.

A není kaňkou i to, že jste ve finále s Českými Budějovicemi uhráli ve čtyřech zápasech celkem jen dva sety?
České Budějovice prostě hrály výborně a stabilně, my jsme měli minimum šancí. Některé fáze těch zápasů byly vyrovnané, ale to bylo na tak kvalitního soupeře málo. A v tom posledním čtvrtém utkání už byla u našich hráčů vidět, že ta psychika je nalomená a že už si nevěří. Samozřejmě jsem částečně zklamaný, že se nám finále nepovedlo. To dlouhé semifinále s Ostravou na mužstvu asi zanechalo větší následek, než jsme čekali. Jak fyzický, tak psychický po těch sedmi náročných zápasech, kdy jsme strávili přes dvanáct hodin na palubovce během pár dní, což je extrémní číslo a enormní zatížení. Po postupu asi přišlo částečné uspokojení, ze všech to spadlo, že cíl se splnil a už se to nepodařilo nastartovat na boj o zlato. Nebylo na to ani tolik času.

Sedmizápasové a úspěšné semifinále s Ostravou, to musel být pro vás i hráče velkolepý zážitek, je to tak?
Jednoznačně. Byly tam čtyři tie-breaky, vyprodané haly. Na takový sport lidi chodí, a proto to děláme. To nás hrozně moc těšilo. A musím fakt ještě jednou hodně poděkovat našim divákům, kteří nás do finále dotlačili a hnali nás dopředu i v momentech, kdy se nám třeba až tak nedařilo. Na postupu mají i oni velký podíl. A to, co předvedli při tom sedmém zápase, to bylo něco fantastického.

Když se ještě vrátíme k těm kaňkám, co zápas v posledním kole doma s outsiderem z Brna? Stačilo ho porazit tři jedna, vyhráli byste tak základní část a pak by nejspíš byla cesta do finále mnohem jednodušší než ta vyčerpávající série s Ostravou...
...to je moje největší noční můra. Dodneška je pro mě pořád nepochopitelné, co se tehdy stalo. Jestli to kluci absolutně podcenili, nevím. Přitom bylo jasné o co jde. Předtím jsme zvládli těžká utkání a tohle mělo být nejlehčí. Nikdo si asi nepřipouštěl, že by se mohlo něco stát. Byla to naše hrubá chyba, která mě bude štvát asi ještě dlouho. Kdybychom skončili první po základní části, tak jsme určitě s Budějovicemi nula čtyři na zápasy neprohráli.

Po loňské nepovedené sezoně jste výrazně překopali kádr a vznikl z toho zvláštní mix veteránů Řezníčka, Pešla, Jeslínka či Staňka s mladými nadějemi. Neměl jste obavy, jak to bude v kabině fungovat?
Na dravé mládí musíme sázet, proto jsme k Hadravovi, Beerovi, Vodvárkovi nebo Démarovi, kteří se startují pro mančaft do budoucna, ty staré a zkušené prostě potřebovali. Jak je vidět podle průběhu sezony, tak se to poskládalo celkem slušně a sedlo si to i v kabině. Kluci si vycházeli vstříc, ale určitě to bylo tak i díky tomu, že se vyhrávalo. Problémy nastávají v momentech, kdy se nedaří.

V Liberci jste tři roky, co dál?
Mám na Dukle ještě smlouvu a chci ji dodržet. Jsem spokojený, práce tady se mi líbí.

A jak hodnotíte celkově vaši tříletou libereckou misi?
Nebyla žádná trofej, a to mě strašně mrzí. Přesto si myslím, že jsme tady kus práce udělali a věřím, že ještě uděláme. V předloňské sezoně, když jsem v Liberci začínal, jsme ve všech třech soutěžích postoupili nejdál, kam jsme mohli. Dostali jsme se přes špičkové týmy z Rumunska, Holandska a Francie mezi nejlepší čtyři do Final Four v Challenge Cupu, a to je co do kvality možná víc, než zlato v naší extralize. I když se to mezi lidmi asi tak nebere, byl to podle mě neskutečný úspěch. Navíc pouze s českými hráči v sestavě. Loňská sezona se sice vůbec nepovedla, to právě vyplavaly na povrch ty problémy v mužstvu, nic se nedařilo, tým si nevěřil, ale teď jsme začali podle mě novou úspěšnou cestu. Jak říkám, žádná zlatá medaile tam za tři roky není, jen tři stříbrné, ale přesto nemůžu působení v Liberci hodnotit celkově negativně. Zůstávám tady ale proto, abych stříbrnou misi změnil na zlatou.

Už máte v hlavě nějaké změny v kádru?
Jasné je pouze to, že končí Piovarči, takže z toho vyplývá, že budeme shánět blokaře. Není tajemství, že jsme hořeli na smeči. Tady jsme měli proti těm nejlepším týmům problémy. Ne pořád, ale, bohužel, v některých těch klíčových fázích zápasů. O složení kádru budeme teprve jednat. Smlouvy mají nahrávači Řezníček s Démarem, blokaři Staněk a Beer, univerzálové Hadrava a Vodvárka, libero Kopáček a smečaři Hýský a Nesvačil, který hostoval v Ústí.

A jak to vypadá se zkušeným smečařem Pešlem?
Tomu končí smlouva, takže to budeme v nejbližších dnech řešit. Odehrál to, co měl. Zvládal přihrávku, mezihru, servis. Je jasné, že v útoku už to není žádný bijec, ale tu celkovou spolehlivost držel na stabilní úrovni. Kromě něho a Piovarčiho končí smlouvy ještě Ticháčkovi a Žáčkovi. O nich se rozhodne příští týden.

Jak jste byl spokojený se smečařem Hýským, který střídal skvělé momenty s podprůměrnými?
U něho je to hodně o hlavě. Táhl nás v období, kdy byl mimo univerzál Hadrava. Měl to na hrbu jenom on, odehrál to fantasticky a díky němu jsme se udrželi na špičce tabulky extraligy. Pak už se ale nedostal na tu úroveň. Parametry má určitě jedny z nejlepších v republice, skáče strašně vysoko a právě proto jsou u něho někdy nepochopitelné ty jeho black-outy. Ale věřím, že je odbourá a bude pro nás v příštím roce platným hráčem.

Před časem vypsal volejbalový svaz konkurz na trenéra reprezentace mužů, hlásil jste se také?
S kolegou Martinem Démarem jsme vypracovali koncept přípravy a přihlásili jsme se do prvního kola. V něm však vybrali dva cizince, ale ani u jednoho z nich to nakonec z nejrůznějších důvodů nedopadlo. Tak bylo vypsané druhé řízení, ale do toho už nemělo cenu se asi hlásit, když ten náš projekt nestačil v prvním kole. V budoucnu ale mám samozřejmě ambici vést nároďák, protože jsem relativně mladý na trenéra. Budu dál získávat zkušenosti a třeba to časem přijde.